Procházím se v po louce a když dojdu až ke kaštanové aleji bezmyšlenkovitě začnu sbírat kaštany do dlaně. V dálce vidím, jak ke mě běží asi pět dětí a hlavou mi bleskne myšlenka, že jich mám ještě strašně málo a že mi je ty děti vysbírají, začnu se rychle rozhlížet kolem sebe a hledat další.
Když už ke mě doběhnou, vzhlédnu k nim a vidím, že všichni ke mě natahují obě dlaně plné kaštanů a říkají, že jich mají spoustu, že se jim roztrhla taška a nemají je kam dát a ať si je vezmu. Malé děti ní dávají lekci z mojí chamtivosti!
Nakonec jsem si nechala jen tyto čtyři.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím "anonymní" návštěvníky o podpis :)