pondělí 19. září 2016

Loď

Spousta lidí mi říká (a ostatní si to tajně myslí), že jsem jiná (ti hloupí a omezení používají slovo "divná").
Proč? 
Asi proto, že nedopustím, abych někomu darovala dárek bez mašle nebo dokonce vůbec nezabalený, sama vyrábím vánoční a narozeninová přání nebo leporela, v ruce si šiju potahy na křesla, polštáře, kapsáře a obaly na notýsky, protože mám panický strach ze šicího stroje a z koordinace pravé a levé ruky, vyšívám si lemy triček, maluju si po tričkách a po porcelánu, miluju vůni ořezaných tužek a zvuk roztřihnutí vysokogramážové čtvrtky papíru, od pastelek mám snad všechny barvy (a stejně tak i od štětců), vlastním tuž a pergamen, cedulky s názvem bylinky zapíchnuté v květináči jsou pro mě pomalu důležitější než rostlina samotná, vyžívám se v pečení vánočního cukroví, vaření sirupů, zavařování marmelád a výrobě domácí kosmetiky tak, že to vždycky musím porozdávat jinak bych se nevešla do bytu, korálků, drátků, nitek a ostatních komponentů mám tisíce a miliony, ale mám rozházené všude možně v krabicích, takže mi je naštěstí nikdo nezávidí, a na kurzy kaligrafie, keramiky, japonské vazby a výroby razítek se hlásím mezi prvními.  
Můj táta před pár lety našel na půdě u dědy korpus lodi, kterou si tam "uložil" v dobách svého mládí. Stačilo jen pár hodin na internetu a na světě byl náčrtek o tom, kolik loď bude mít světel, dveří, záchranných kruhů a člunů, a kolik plachet, a jejich rozměry. 
Čas strávený výrobou ve své dílně v garáži? Nepočitatelně a k nezaplacení! Díky šikovným rukou se tenké dřevotřískové dřevo změnilo na dvířka a střechy, z drátků se udělaly výstupní schůdky a ze staré plenky plachta - z čeho je barel na vodu, světla, záchranné kruhy a ampliony opravdu netuším, nepochybuji ale, že je to 100% handmade!
















A proč to tu vlastně píšu a co to znamená? 
Když pominu mojí ničím nezaslouženou hrdost na to, čí jsem dcera, tak jsem ráda, když to mohu alespoň sem pyšně vystavit a tím získat možnost počet obdivovatelů tohoto kousku zvýšit z čísla dvě na číslo "nespočet", a zároveň tím odpovídám na obě dvě odpovědi, které mé okolí asi nejvíce zajímá a tíží:
1) Už víte, proč a po kom jsem jiná. 
2) A že to nikdy nepomine!