čtvrtek 27. prosince 2012

Magnetky

Mám teď, těsně před svátky, chvilku klidu, takže jsem se rozhodla "rozkrýt" ono záhadné tajemství, jak se dělají magnetky z křišťálové pryskyřice. Už nějakou dobu se mě totiž všichni ptají, jak se to vlastně dělá a jak to vlastně vzniká. Takže když jsem před Vánoci tvořila dárek pro kamarádku, měla jsem po ruce fotoaparát a všechno dokumentovala :o)


Tak nejprve, co budete potřebovat :)

  • křišťálovou pryskyřici - používám značku Gedeo
  • magnetickou fólii - já používám o rozměrech 10 x 15 cm
  • plastový kelímek - např. od jogurtu
  • dvě odměrky s ryskou
  • malé kalíšky z plastu - jako na ochutnávku, malého panáka
  • dřevěnou špachtli nebo umělohmotnou lžičku
  • ochranné rukavice
  • pergamen (pečící papír)
  • ubrousky nebo toaletní papír
  • motivy na fotopapíru
  • nůžky, řezáček
  • jehlu
  • velké umělohmotné víko

Pokud se rozhodnete pro to, dělat si magnetky, nejprve si musíte najít nějaké motivy, které použijete. S internetem a dostupnými fotografiemi přichází neskutečné možnosti - můžete si udělat vlastní kolekce fotek různých měst, map, koček, atd. Já osobně používám na magnetky pouze fotky přátel nebo například fotky z nějakých "nezapomenutelných" akcí a výletů, přijde mi, že je to mnohem autentičtější a více pohled na tyto obrázky potěší.

Nevím, jestli se dají sehnat i jiné velikosti magnetické folie než pouze formát 10 x 15 cm, nikdy jsem jiný neviděla, ale je možné, že na internetu se dají sehnat i jiné velikosti. Rozhodně musíte ale přemýšlet, v jaké velikosti ve rozhodnete vaše magnetky dělat, tomuto rozměru pak musíte upravit i velikosti fotografií na fotopapíře.
Mě to zpočátku dělalo problém - vyhledala jsem si potřebné fotografie a odnesla jsem je do grafického studia na upravení - na konkrétní rozměr, nebo na ořezání do kolečka o konkrétním rozměru (to mimochodem neumím do teď) :D

Teď na všechny grafické úpravy používám Picasu - jsem s ní naprosto spokojená. Je jednoduchá, přehledná, fotky se načítají automaticky, nemusíte nic aktualizovat, je rychlá a umí skoro vše. Teď si vždy vyberu konkrétní fotografie, které oříznu do čtverců - magnetky tedy budou čtverce - ty pak vložím na konkrétní volnou plochu, hezky vedle sebe a nastavím si, že chci aby ta plocha měla formát 10 x 15 cm. Takhle si vlastně můžete vybrat jakýkoli rozměr, po kterém toužíte. Všechno stáhnu na flaskhu a jdu s tím do foto centra na vytisknutí.
Tady bych chtěla upozornit, že je velice důležité si vybírat dobré studio, kde tisknou na kvalitní fotopapír s kvalitními barvami, protože je pryskyřice docela toxická a může vám nekvalitní obrázek hezky rozežrat k nepoznání. Také si dejte pozor, na jakém "stroji" se to tiskne - občas se mi stalo, že na jednom konci kus fotky chyběl a na druhém přebývalo bílé místo.


Když budete mít vytisknuto, tak se můžete pustit do díla:)
Nejprve si fotku rozstříhejte fotku přesně podle obrysů obrázků - jako pexeso. Vezměte si k sobě magnetickou fólii a strhněte ze zadní části ochranný lepící papír. Je to něco jako samolepka, strhnete papír a na lepící povrch začnete lepit vámi vystříhané budoucí magnetky. Dělejte mezi obrazci velké mezery, aby vám šly dobře vyříznout či vystřihnout, ale zase nezapomeňte, jaké mezery jste měli na vaší původní fotce a aby se vám všechny obrazce na magnetickou fólii vešly nalepit.

Až budete mít nalepeno, pečlivě motivy přitlačte co nejvíc, aby nevniklo riziko, že se okraje budou odchlipovat. Můžete hned začít vystřihovat obrazce z fólie nebo chvilku počkat, než fólie přestane tak lepit, aby se vám pracovalo lépe. Místo nůžek můžete použít i vysouvací ostrý nožík. Záleží s čím, se vám pracuje lépe.
Ještě bych se chtěla vrátit k nekvalitnímu fotopapíru - je možné se rozleptání obráku vyvarovat tak, že fotku přetřete bezbarvým lepidlem, například na decoupage (ubrouskovou techniku). To je vhodné udělat v tomto okamžiku - až budete mít všechny motivy nalepené a rozstříhané. Musíte pak počkat, až lepidlo dokonale zaschne, kdyby se vám smíchalo s nalitou pryskyřicí, mohli byste celé dílo rovnou vyhodit.

Teď přichází ke slovu to nejdůležitější - samotná křišťálová pryskyřice. V balení najdete 2 dózy - v té větší je křišťálová pryskyřice a v menší tvrdidlo, bez kterého by vám pryskyřice nikdy neztvrdla a byla by pořád měkká. Obě přísady se používají v poměru 2 ku 1 a tomu také odpovídají velikosti plastových nádobek. Pro mě je největší problém se dostat přes dětskou pojistku a otevřít je - opravdu! :D V krabici s kvalitní pryskyřicí by dále měli být alespoň odměrky a ochranné rukavice. Pak máte štěstí a nemusíte je zbytečně nikde shánět. 

Při samotné práci si nejdříve rozprostřete po celé pracovní ploše pergamen (papír na pečení), do čehokoli jiného se vám pryskyřice vpije a nezbavíte se jí. Já například mám na svém psacím stole už nadosmrti útržek z novin zalitý pryskyřicí, který jsem odstraňovala i ředidlem, ale nic nepomáhá. Pak si natáhněte ochranné rukavice. Zní to sice šíleně, ale věřte mi - pryskyřici z rukou nesmyjete jen tak a těch pár minut to opravdu stojí. Nyní ke slovu přijdou odměrky - musíte odhadnout, kolik hmoty budete potřebovat na zalití magnetků a tomu přizpůsobit i množství odlitých přísad. Jak už jsem zmiňovala, tak obě tekutiny používáme v poměru dva ku jedné, takže na 30 ml potřebujeme 20 ml pryskyřice a 10 ml tvrdidla. Tento poměr musíte opravdu dodržovat. Když použijete tvrdidla méně, pryskyřice vám neztvrdne a můžete jí vyhodit, když použijete více, bude vám rychleji tvrdnout a je větší nebezpečí, že neuhlídáte bublinky nebo nějaké nečistoty. 

Poté, co si obě přísady odměříme, nalijeme si je do plastového kelímku. Je důležité lít pomalu, a vlastně celou dobu pracovat s pryskyřicí pomalu - při rychlých pohybech se v ní mohou udělat bublinky, kterých se pak budete těžko zbavovat. Proto musíme i slévat obě přísady dohromady velice pomalu a nenechat hmotu kapat. Poté si vezmeme lžičku nebo špachtli a začneme pomalu míchat. Já si vždycky pustím 3 písničky - cca 10 minut - mám hotovo. Musíte si dát pozor, aby zbytky nerozmíchaných přísad nezůstaly vespodu kelímku nebo na jeho okrajích - dělalo by nám to neplechu. 

Jelikož je pryskyřice toxická a nejde se jí jen tak zbavit, co nejdřív budete mít příležitost, tak dojděte obě dvě odměrky vyjít a umýt - nejlépe speciální houbičkou a Jarem. Pokud se rozhodnete, že budete mýt odměrky mezi dobou rozmíchávání pryskyřice a jejím litím, najdete si v předstihu nějaké víčko, kterým zakryjete kelímek s pryskyřicí po dobu, co budete odměrky umývat. Ani se to nezdá, ale hned se vám do kelímku nachytá prach, který je pak v konečné zatvrdlé pryskyřici vidět. Kvůli nebezpečné konzistenci pryskyřice byste taky měli často větrat, kvůli jejím škodlivým výparům.


Když se od mytí vrátíte zpět ke kelímku, nikdy není na škodu s ní opět zamíchat. Jak si budete mít pryskyřici připravenou, rozprostřete si magnetky po pergamenu - je dobré si ho ještě podložit například knížkou, abyste magnetky mohli v případě nutnosti přesunout, jinak se s nimi nesmí hýbat do doby, než budou úplně zaschlé. Mezery mezi fotkami by měly být tak velké, aby když pryskyřici přelijete nestekla k jiné magnetce a zároveň takové, aby se všechny útvary vešly pod velký poklop, který jste si předem připravili.

Z velkého kelímku si pak odlijte část hmoty do menšího průhledného kalíšku na ochutnávku. V něm i dobře uvidíte, zda je pryskyřice dobře rozmíchaná. Kdyžtak jí může ještě dodatečně promíchat. Z tohoto malého kalíšku se vám bude hmota dobře lít na magnety a můžete s ním lépe korigovat své pohyby, než v případě velkého kelímku. připravte si natrhané ubrousky nebo útržky toaletního papíru a můžete začít pomalu lít pryskyřici na fotografie.


Při práci nesmíte mít kalíšek příliš vysoko, protože by se mohlo stát, že díky rychlému pádu hmoty by se vám později v pryskyřici mohly udělat bublinky. Zároveň si vždy po každém nalití utřete kalíšek zespodu ubrouskem, aby vám pryskyřice nekapala na zbytek magnetků. 
Měli byste postupovat tak, že nejprve nalijete hlavní vrstvu - to znamená, že doprostřed fotek nalijete přiměřené množství hmoty a hned pokračujete k další fotografii. Pryskyřice je tekutá a tak se rozlije sama do okrajů. Nelijte hned pryskyřice příliš, aby vám z magnetek nepřetekla a aby vám vyšla stejná vrstva na všechny magnetky.

Odhadnout, zda máte na každé magnetce stejné množství je docela těžké. Já zatím nenašla jiný způsob, než si vždycky kleknout přes pracovní stůl na kolena a pomocí desky stolu a periferního vidění odhaduju stejně vysokou vrstvu. Při lití první vrstvy byste měli spotřebovat asi dvě třetiny připravené pryskyřice. 

Poté, co tímto způsobem nalijete na magnetky všude stejně vysokou první vrstvu, zakryjte všechny magnetky velkým víkem, stejně tak i zbylé kelímky s pryskyřicí a nechce je cca 15 - 30 minut odpočívat. Mezi tím si můžete poklidit věci, které už nebudete potřebovat. Opravdu ten prach nepodceňujte. Řekla bych, že náš domov je jeden z těch lépe uklizených, a i tak se nestačím divit, kolik se ho na pryskyřici vždycky nachytá i přes všechny mé opatření.
Po stanoveném čase stejným způsobem odlijte druhou (závěrečnou) vrstvu a opět přiklopte víkem. Tímto okamžikem práce se samotnou křišťálovou pryskyřicí končí. Všechny pomůcky, které byly ve styku s pryskyřicí (kromě umytých odměrek) zabalte do igelitového sáčku a pečlivě zavažte, než je vyhodíte. Je to kvůli tomu, že i výpary mohou být škodlivé. V ideálním případě sáček nenechávejte doma ale rovnou ho vyhoďte do popelnice.


Teď už jste v závěru a máte vlastně hotovo. V této fázi je nutné pryskyřici cca každou hodinu a půl kontrolovat a pomocí štíhlé jehly z ní vyndavat bublinky a případná smítka prachu. To lze dělat cca až do 12 hodin po zalití. Pak už povrch bude tak tvrdý, že do nalité hmoty nelze zasahovat bez poškození.

Celá pryskyřice tvrdne ještě cca 2 - 3 dny. Záleží na mnoha podmínkách, zda je blízko topení, zda je zima nebo léto, jaká je vlhkost ovzduší atd. V tomto je pryskyřice nevyzpytatelná, kolikrát mi zatuhne špatně nebo se na povrchu udělají malé škraloupky a já nevím z čeho to je. Je to opravdu náročná disciplína a máte spoustu příležitostí něco pokazit.

Já nejčastěji liju pryskyřici hned po ránu, když vím, že budu celý den doma a budu čas ji mít ohlídat. Takže to nedělám moc často, protože volných dnů mám opravdu málo :)


Tímto posledním postupem bych asi zakončila tuhle malou "návodovou" edici, protože nic jiného už asi ani neumím.. :) Doufám, že "návody" jsou přehledné. Ještě nikdy jsem nic tak zeširoka nepopisovala do jednoho celkového postupu - na různých fórech třeba pouze jen nějakou etapu výroby. 

Budu ráda za zpětnou vazbu, kdyby se někdo osmělil a pustil se do toho! 

Tak a takhle už vypadá lednička mé kamarádky: 


Hodně štěstí!

3 komentáře:

  1. Hezké, ale pro mne moc velká piplačka. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím, poc děkuji za tento blog.

    Už megnety vyrábím ale mám zatím moc tlusté magnety- koupila sem si velkou ruli z které stříhám různé velikosti a tvary. Je dobrá, jen ta tloušťka- není to pak úplně rovné a u pryskyřice je to hlavní předpoklad aby byla na rovném povrchu... )
    Nevěděla jsem že se dá po půl hodině lít druhá vrstva tak vyzkouším :-)
    často se mi pryskyřice přelije- hlavně z naušnic, náramků a krabiček ale to se dá řešit plastelínou. Právě díky plastelíně kterou jsem dala jako rám okolo magnetky sem dosáhla opravdu hodně hutných a tlustých magnetků- taky to vypadá dobře.
    A co je nejvíc super je potravinářská fólie, díky které již nemám zapatlané a vyhozené všechny ubrusy...
    jinak jsem zjistila, že když je papír povoskovaný- tedy není to fotografie ale papír, tak že to nevadí ani se nerozežírá.
    A četla jsem že se dá dělat i obyč papír akorát se musí postříkat průhledným lakem.
    Tento návod na magnety moc chválím, jste šikovná . Hodně štěstí

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za milý komentář - aspoň vidím, že se to opravdu někomu hodilo! Hodně úspěchů při další tvorbě!:)

      Vymazat

Prosím "anonymní" návštěvníky o podpis :)