Hrdinství

Taky se občas bojíte udělat něco, o čem nejste dopředu přesvědčeni, že to dopadne dobře? Bojíte se pro něco nadchnout a v něco věřit, protože si nejste jisti, zda to všechno půjde podle vašeho plánu? Pokud jste nad sebou někdy takhle uvažovali, tak věřte, že já to dělám dennodenně. Kdybychom žili ve společnosti, kde existují indiánská jména, tak Ta co nikdy neudělá první krok, bych určitě získala já. 

Kolikrát jsem už stála před volbou – udělat nebo neudělat to či ono. Hlavou mi během pár okamžiků prosvištělo několik desítek důvodů různých hodnot pro i proti. Ve většině případů jsem se stáhla a vyčkávala. Čekala jsem na ten správný okamžik, který mi dá jasné znamení, že to mám udělat. Nedočkala jsem se. A možná i to je ten důvod, proč jsem víc bázlivější a držím se víc zpátky, než ostatní lidé..

Bojím se koupit nový střih oblečení. Bojím se udělat novou fotku za špatných světelných podmínek. Bojím se utěšit plačící kamarádku, abych jí nerozplakala ještě víc. Bojím se za někoho zaručit. Bojím se ostříhat nakrátko. Bojím se změnit profilovku na Facebooku,protože nemusí být tak úspěšná jako ta předchozí. Bojím se, že se příští rok nevejdu do letošních plavek. Bojím se při hororech. Bojím se, že v tu nejnevhodnější chvíli nebudu mít oholené nohy. Bojím se skočit do ledové vody. Bojím se začít s jakýmkoli sportem. Bojím se, že se mi nikdy nepřestanou dělat beďaři. Bojim se, že během první společné noci budu ve spánku chrápat. Bojím se jednorázově utratit víc, než je můj měsíční příjem. Bojím se, že mi nevykyne těsto na knedlíky. Bojím se někomu půjčit něco, na čem mi záleží. Bojím se, že mi někdo řekne něco, co zrovna nechci slyšet. Bojím se někoho pozvat na rande. Bojím se souhlasit, když mě někdo jiný na to rande pozve. Bojím se zavolat lidem, kteří se mi už dlouho neozvali. Bojím se vybrat všechny peníze z účtu a investovat. Bojím se sama sebe – například když řídím auto. A bojím se, že to v životě vždycky nedopadne tak jako v knihách Jane Austen.

Petr Ludwig tomu říká hrdinství – umět v sobě potlačit negativní emoce a impulzivně udělat to, co bychom prostě udělat chtěli, než náš mozek začne racionálně uvažovat. Během racionálního uvažování totiž ve většině případů původní návrh odmítáme – pokud se tedy k racionálnímu myšlení vůbec dostaneme – já zavrhuju vše už na úrovni emočního vzplanutí. Ludwig nabádá, abychom v nás objevili skryté hrdiny a naučili se sami se sebou bojovat – s odkazem na psychologa Philipa Zimbarda a na jeho výzkumy vysvětluje, že hrdinství si musíme sami vytrénovat. Hrdinou se totiž člověk nerodí, ale stává se jím v průběhu života. „Jádro našich životů se dá rozdělit na dva druhy akcí. Na ty, které uděláme a na ty, které nikoli.“ (P. Zimbardo)

Neztrácejme tedy své ideály a buďmě hrdinové dnešní doby! Vždyť jde většinou o prkotiny, kvůli kterým se svět nezboří. Naše hrdinství už na nás čeká..

A já včera měla rande!