pondělí 6. ledna 2014

Závidím ..

Nejsem vůbec závistivý člověk, ale přesto se mi čas od času stane, že se při tomto zlozvyku přistihnu. Není to tak, že bych záviděla někomu velké smaragdově zelené oči, snědou bezchybnou pleť, dokonale rovné zuby, byt na Vinohradech zdědený pro prababičce nebo BMW jako vánoční dárek od rodičů. 



Moje závist se ubírá úplně jiným směrem - závidím někomu, když něco v životě dokázal a přitom měl stejnou výchozí pozici, jako jsem měla kdysi já. Jsou to často drobnosti, o kterých jsem si říkala, že by bylo fajn je umět nebo je zkusit, ale vždy jsem je zasunula do šuplíčku "třeba někdy později". 

Ale pak nastávají situace, kdy se tvrdě střetnu s realitou a zjistím, že jim se to vlastně doopravdy a bez jakýchkoli výhrad závidím. Protože oni se kdysi odhodlali, stanovili si cíle a skutečně něčeho dosáhli.

A tak se teď občas přistihnu, že třeba ..
.. Míše závidím, že chodí "do zpěvu", kde si zvyšuje svůj rozsah oktáv. 

.. závidím Aničce, která umí plynule mluvit pěti jazyky a navíc umí hrát na příčnou flétnu a na klavír. 

.. závidím Michelle, že se jí každý týden povede přečíst jednu knihu. 

.. závidím Markovi, že si pronajmul a zařídil sám svůj vlastní byt. 

.. závidím Terce, že se odhodlala chodit na poledance a koupila si rovnou permici. 

.. závidím Martinovi, že se vždycky umí technicky provést všechno okolo fotek, na co se ho zeptám a není líný se sám od sebe zdokonalovat. 

.. závidím Katce, že si nebála se nechat ostříhat nakrátko, i když celý život nosila dlouhé vlasy. 

.. a úplně nejvíc závidím lidem, kteří mají pevnou vůli a dokáží se dokopat k něčemu, co čeho se jim vůbec nechce. Když si řeknou "teď to prostě musím udělat" a jdou činnost udělají. Např. začnou se učit na zítřejší zkoušku.


1 komentář:

Prosím "anonymní" návštěvníky o podpis :)