sobota 22. února 2014

Být vzorem

Nedávno mi moje kamarádka P. vyprávěla historku, jak prostřednictvím Facebooku narazila na naprosto neznámého člověka, který nabízel scanografické obrázky - "kdo chcete, přijďte si zítra odpoledne do kavárny, najdete mě tam sedět a dostanete zdarma jeden výtisk!"


Během jejího monologu mi hlavou pomalu putovala myšlenka, jestli P. scanografickou fotografii opravdu potřebuje, když v tom se k mému do mozku donesly věty:

"Víš, mě se tam vůbec nechtělo. Samotné. A za člověkem, který je naprosto cizí a nikdy jsem ho neviděla. Ale rozhodla jsem se, že si pro to prostě dojdu. Prostě jsem si řekla - Janka by si ale pro to došla, zvládla by to!"

Strašně mě to potěšilo. Zvlášť, když jsem si uvědomila, že před pár lety by to o mě sotvakdo řekl - natož  aby na mě někdo myslel při zdolávání pomyslné laťky v komunikaci s cizími lidmi. Kdybych já byla v téhle situaci ještě nědávno, určitě bych se nervozitou osypala pupínky a nakonec bych do kavárny ani nešla. A kdyby náhodou ano, s velkou pravděpodobností bych ze sebe nedostala ani slovo.

P. pokračovala dál a vyprávěla, že když vešla do kavárny a poznala kluka z facebookového profilu, všimla si, že okolo něho sedí lidé, kteří si pro scanografii taktéž přišli a uvědomila si, že se od ní tudíž asi také očekává, že se zdrží. "A já jsem si v duchu pořád opakovala - Janka by s nimi taky zůstala sedět a popovídala si! Tak to musím zvládnout taky!"

Byla jsem strašně pyšná na to, že jsem někomu vzorem. Byla hrdinkou! I díky mě!
Je skvělé, že když se snažíte na sobě v určitých oblastech zapracovat (resp. chovat se jako normální lidi) a tím pádem být sami pro sebe snesitelnější, nevědomky inspirujete jiné lidi, kteří si z vás pak berou za příklad a nechají se vámi motivovat.

Málokdy si uvědomuju, že díky našemu přirozenému chování můžeme ovlivňovat a působit na lidi, kteří jsou okolo nás, ale tohle byl jeden z okamžiků, kdy to na mě dolehlo v plné míře. Díky lidem, kterými se obklopujeme, můžeme dokázat cokoliv si zamaneme..

A mě se v tuto chvíli chce říct "dobrou noc, princové z Maine, králové Nové Anglie!", zhasnout světlo a potichu zavřít dveře pokoje. Všechno je v našich rukách. Jen o tom někteří z nás ještě nevědí..




7 komentářů:

  1. "Díky lidem, kterými se obklopujeme, můžeme dokázat cokoliv si zamaneme.." je moc krasna veta.

    Tomcii

    OdpovědětVymazat
  2. Všechno je v našich rukách... Svatá pravda! Napsalas to krásně :) P.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkný a pravdivý:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Janko, krásný text! A jsi vlastně vzorem podruhé - tím, jak píšeš. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mončo, děkuju :)
      A jestli to na sebe můžu prásknout - chodím k tobě čerpat inspiraci, když zrovna nevím, co číst :)

      Vymazat

Prosím "anonymní" návštěvníky o podpis :)