Včera jsem dočetla skvělou knížku, v jejímž závěru byl uveden seznam 100 věcí, které její autorce dělají radost. To mě inspirovalo k otázce, zda bych i já dokázala dát dohromady svůj výčet radostí - takže jsem včera během celého dne chodila s notýskem a pečlivě si zapisovala věci, které mě kousek po kousku dělají šťastnou...
Mám radost, když …
- ... kdekoli v pokoji najdu nedojedenou čokoládu a žasnu nad tím, že jsem na ní úplně zapomněla.
- … ulehám do čerstvě povlečených peřin.
- … konstatuju, že je už dostatečné teplo na spaní u otevřeného okna.
- … si po „o“ můžu dopřát dvacetiminutového šlofíka.
- … je strašlivá bouřka a já ležím na posteli pod střešním oknem.
- … zjistím, že se vejdu do kalhot, které jsem před pár měsíci ani nezapnula.
- … si jdu koupit lístky do divadla a ještě není vyprodáno.
- … udělám všechny zkoušky v prvních termínech a do konce zkouškového období mám „prázdniny“.
- … mi někdo zavolá, že se mu něco stalo, a že to může říct „jenom mě“ a prý se s ním musím okamžitě sejít.
- … ležím v polospánku pod peřinou (a opravdu vypadám, že spím) a cítím, že mě někdo ještě dokonaleji přikryje.
- … moje kamarádka P. nepřijde na náš sraz pozdě.
- … si udělám kudrnaté vlasy.
- … něco uvařím/upeču a někdo si řekne o recept.
- … mi někdo rozpustí vlasy a řekne: „takhle je to lepší“.
- … najdu něco, co jsem považovala za dávno ztracené.
- … můžu udělat první stopy do zatím nedotčeného sněhu a slyším pod nohama jeho jemné křupání.
- … u Aktivit předvádím pantomimu a někdo jí pozná.
- … si zapíšu první věc do svého nového diáře.
- … v kavárně objevím stolek přímo u obrovského okna.
- … si poprvé v roce obuju boty naboso.
- … mi někdo večer v hospodě oznámí, že četl můj dnešní článek.
- … náhodou narazím na skvělou recenzi knihy, kterou se právě chystám číst.
- … si uvědomím, že jsem ve víru „pracovního dne“ zapomněla na oběd nebo na večeři a pořád žiju.
- … mi někdo udělá snídani do postele.
- … v peněžence najdu ukryté peníze „na horší časy“.
- … si koupím nový lak na nehty.
- … chodím do lednice ujídat třešňový kompot.
- … mi během dne přijde sms, že na mě někdo myslí – jen tak.
- … se hrozně moc opiju na diskotéce, že se nezdráhám vylézt na pódium a tancovat tam.
- … poprvé spatřím člověka, o kterém na první pohled vím, že si ho budu vážit.
- … mi někdo při představení pevně stiskne ruku – žádná „leklá ryba“.
- … dokážu říct NE.
- … se odhodlám si vzít na sebe něco nekomerčního a zjistím, že na mě nikdo nekouká blbě.
- … mě někdo pochválí – za cokoli.
- … dostanu květiny.
- … mi někdo pošle odkaz na nějaký článek nebo fotografie a potřebuje nutně znát můj názor.
- … se sama procházím kouzelnými uličkami Malé Strany.
- … při nákupu u pokladny zjistím, že daná věc stojí méně, než jsem si myslela.
- … mě někdo požádá, zda bych ho nechtěla fotit.
- … si sama něco vyrobím podle vlastních představ.
- … někdo přizná svou chybu.
- … a taky když já seberu všechnu pokoru a sama se omluvím za mnou chybu.
- … mě někdo požádá o radu.
- … se se mnou lidi ve vlaku/tramvaji rozloučí, když se chystám vystupovat.
- … vyperu prádlo v nové aviváži.
- … mi děda upeče Vídeňský dort a udělá hodně krému.
- … si pečlivě vypracovávám otázky ke zkoušce a používám při tom všechny možné odstíny gelových zvýrazňovačů.
- … mi někdo pochválí fotografii, aniž by věděl, že jsem její autorkou já.
- … se koná piknik.
- … zaklapnu právě přečtenou knihu a ještě chvilku vstřebávám její dojmy.
- … se v létě toulám na nábřeží v dlouhé sukni a s flaškou vína v ruce.
- … mi baterka ve smartphonu vydrží až do večera.
- … plánuju výlet.
- … si jeden z mých kocourů přijde na/ke mně lehnout jen tak sám od sebe.
- … mě někdo požádá o telefonní číslo.
- … si v Knihkupectví Řehoře Samsy objednám fialkovou limonádu.
- … najdu na ulici minci – nejlépe nějakou cizí měnu.
- … se na mě prodavači v obchodě usmívají a jsou milí.
- … vyhraju sázku (nebo cokoli jiného).
- … si aktualizuju můj TO DO list.
- … mi během spánku můj kocour přejíždí packou po tváři.
- … se v noci probudím a zjistím, že ležím na posteli kolmo (nebo obráceně – s nohama na polštáři) a hlavu si opírám o břicho/záda mého kluka.
- … odněkud slyším francouzštinu.
- … si v čajovým obchůdku strašně dlouho vybírám, co si vlastně koupím.
- … mě někdo začne smrtelně vážně poučovat o něčem, co už dávno vím.
- … stihnu vrátit knihu do knihovny ještě před koncem její půjčovací lhůty.
- … se sama sobě líbím na nějaké fotce.
- … někoho rozesměju, tak že nemůžu přestat.
- … mě někdo představí jako fotografku.
- … zaslechnu „Tři mínus“.
- … se mi ozve někdo, s kým už strašně dlouho nejsem v kontaktu a sama si říkám, že bych se měla ozvat.
- … slyším písničku a okamžitě se mi vybaví nějaký zážitek s ní spojený.
- … se nahá koupu v luhačovické přehradě.
- … odolám a neochutnám zákusek, který je mi nabízen.
- … se na sebe večer podívám do zrcadla a zjistím, že můj make-up „to“ vydržel.
- … zjistím, že mi skončila menstruace.
- … v televizi náhodou dávají film, který už mám celou věčnost stažený v počítači, ale ještě jsem se na něj nedonutila na něj podívat.
- … mi někdo v ateliéru koupí mléko do kafe, protože ví, že já jediná se bez něj neobejdu.
- … náhodou v centru Prahy potkám někoho známého.
- … vejdu do své oblíbené kavárny a barman na mě volá: „Jako obvykle?“.
- … je mi uznána reklamace.
- … si umyju vlasy pánským šamponem.
- … T. rozdělá oheň v krbu.
- … mi lak na nehtech vydrží déle jak 3 dny.
- … v restauraci můžu ochutnat z talířů mých přátel.
- … dosáhnu orgasmu.
- … si udělám pořádek na stole a v psacích potřebách.
- … mi někdo říká automaticky „Janko“ bez jakýchkoli dalších zbytečných otázek.
- … v obchodě narazím na něco, co zaručeně udělá radost mé kamarádce.
- … se vyzuju z nepohodlných bot.
- … mi někdo hádá méně let nebo méně kilo nebo méně dioptrií než skutečně mám.
- … přijdu uprostřed noci domů a zjistím, že na mě někdo čeká (i když by pro něj bylo někdy lepší, kdyby radši nečekal).
- … s někým ve stejný okamžik začneme větu stejnými slovy.
- … jsem „na ostro“ a nikdo jiný o tom neví.
- … mi přijde dopis nebo pohled.
- … se setkám s P. a zjistím, že na sobě máme skoro to samé.
- … na mě ve zprávách čeká velice soukromá reakce na můj článek na blogu.
- … je mi pochváleno spodní prádlo.
- … se mi podaří někoho vyburcovat (inspirovat) k něčemu, co by normálně neudělal.
- … zveřejním právě dopsaný článek na blogu.
A co dělá radost vám? :)
Neuveritelne, zes dokazala sepsat 100 bodu. Asi to taky zkusim :-)
OdpovědětVymazat3-
Mně dělá radost číst Tvých 100... a smát se u toho.
OdpovědětVymazatDěkuji :)
VymazatSlepičí polévka pro duši? Také jsem ten seznam dával před pár měsíci dohromady, a je úžasné, že člověk u stého bodu zjistí, že může napsat klidně další stovku (v knize je to tuším i zmíněno jako poslední bod)
OdpovědětVymazatByla to Šťastná kniha od Báry Šťastné :) Já jsem název knihy schválně nezmiňovala, protože předpokládám, že o ní napíšu samostatný článek:)
VymazatJinak máš pravdu, já jsem psala a psala, a měla jsem jich nakonec asi 120, a do článku jsem vybrala jen ty, které se mi stávají častěji a radost z nich tedy opravdu mám :) Ale co jsem článek zveřejnila, tak mě napadají nové a nové věci, které jsem měla zastrčené někde v podvědomí:)
Jsem tu poprvé a překvapená, kolik radostných bodů bych s vámi - "cizinkou" - měla společných :-) Třeba 16, 31, 40, 49, 53, 63, 67, 95 a 99. Vy jste mě právě inspirovala k sepsání mých radostí. Určitě mezi nimi nebude chybět třeba pouštění draka :-) Přeju vám hodně každodenních radostí, Janko. S pozdravem Štěpánka
OdpovědětVymazatA já si díky vám přidám pouštění draka do TO DO na podzim! :)
VymazatDěkuji!
Taky to zkusím! Sto je velké číslo... Promiň, že některé body ti nemůžu splnit, ale těší mě, že jiné znáš díky mě :)
OdpovědětVymazatMám tě ráda, kotě!
P.
Bez tebe bych se ochudila o spoustu věcí :) ne jen těch nesplnitelných! :)
VymazatSuper seznam a klobouk dolů, že jsi všech sto dokázala sdílet!
OdpovědětVymazatDěkuju! :) Máš pravdu, že v širším výběru bylo pár takových, u kterých bych se musela hodně červenat, tak jsem je vyměnila za jiné, které mi dělají ale radost taky :)
VymazatVelmi optimistické. Kdysi dávno jsem se naučil za každým dnem večer udělat čáru a najít v něm aspoň jednu pěknou pozitní věc. Když je den blbec, nebývá to snadné, ale nakonec se vždycky nějaká jiskřička, nějaká nepodstatná důležitost najde. Život pak dává lépe smysl. :-)
OdpovědětVymazatPro mě je každý den plný nepodstatných důležitostí :)
VymazatDěkuji, že jsi se tu zastavil :)