Během minulých let jsem si vždycky myslela, že za to,
že s nikým navážno nechodím, můžou vždy „ti ostatní“. Myslela jsem si, že
jsem pro ně nebyla dost dobrá na to, aby se mě aspoň pokusili získat, a nebo mě
vůbec oslovit.
Teď ale zjišťuju, že to byla moje vina.
Nikoho jsem si nepustila k tělu, natož abych mu "dovolila" se mnou navázat jakýkoli kontakt. A když ano, tak o tom dotyčný často ani nevěděl.
Během let jsem se stala emancipovanou a soběstačnou a pojem
single jsem u sebe chápala jako nějakou značku. Postavila jsem si okolo sebe
krunýř, který jsem jen málokomu dovolila prolomit.
Byla jsem spokojená a nic mi nechybělo. Měla jsem okolo sebe
spoustu skvělých lidí a na ty ostatní věci jsou tu – co si budeme nalhávat –
sexshopy.
Nechtěla jsem se vázat.
Nechtěla jsem, aby mi někdo chyběl.
Nechtěla jsem, abych na někoho musela pořád myslet a tím
odbíhala myšlenkami od „mých“ věcí.
Nechtěla jsem se strachovat, že o někoho přijdu.
Nechtěla jsem, abych se někomu musela přizpůsobovat a „dělit
se“ o svůj volný čas.
Postupem času začínám ztrácet své ideály a nechávám ostatní, aby pomalu kolem mě bořili cihlu po cihle zeď, kterou jsem si pracně postavila. Nechávám s sebou manipulovat a naučené sobecké „ne“ už pomalu ale jistě přestává platit.
Člověk by řekl, že bourat bariéry a posouvat hranice, tam kde bych je dřív nechtěla, bude něco nemyslitelného. Co když ale vykročení vpřed bude fajn?
Bude, věř mi :) P.
OdpovědětVymazatNejspíš v začátcích trochu klopýtneš stejně, jako všechny ty generace před Tebou i po Tobě. Ale vyplatí se to.
OdpovědětVymazatJa to v zivote mela presne naopak a ted zjistuji,ze potrebuji prave trochu toho sobeckeho ne. Drzim pesti,at najdes co hledas,jen u toho neztrat sama sebe.
OdpovědětVymazatCestmire, dnes klopytla na Starem meste hned nekolikrat :)
OdpovědětVymazatTerezo, doufam, ze uz nasla.
A Anonymni: verim tomu taky! ;)
Punčík
Děkuji Vám všem:) Jste moje opora! :)
OdpovědětVymazat